CFA/OVB Forecasting Dinner Survey 2011

Rok realizace: 2011

Průzkum byl proveden u příležitosti Forecasting Dinner 2011. Jde o prestižní výroční setkání členů a kandidátů Czech CFA Society, sdružující certifikované finanční analytiky, s předními domácími a zahraničními ekonomy za účelem prognózy ekonomického vývoje v nadcházejícím roce. Také letošní, již devátý ročník Forecasting Dinner se koná pod záštitou guvernéra České národní banky Miroslava Singera.

Pro Czech CFA Society a jejího generálního partnera, finančně poradenskou společnost OVB Allfinanz, průzkum provedla firma Donath Business & Media ve spolupráci s agenturou Factum Invenio ve dnech 19. až 31. ledna 2011.

Cílem průzkumu bylo zmapovat názory ekonomických a finančních odborníků na klíčové otázky české a evropské ekonomiky. Dalším cílem bylo porovnat je s názory zákonodárců na stejné otázky.

Pozvánku k účasti v průzkumu obdrželi:

• členové a kandidáti Czech CFA Society;
• vedoucí pracovníci OVB Allfinanz;
• poslanci a senátoři Parlamentu ČR;
• významné osobnosti českého podnikového a finančního sektoru;
• čtenáři elektronického bulletinu FS Final Word.

Otázky se týkaly:

• reformy penzijního systému;
• budoucnosti eura;
• očekávaného vývoje klíčových parametrů české ekonomiky v letošním roce.

Průzkumu se zúčastnilo celkem 1838 respondentů z 8033 oslovených.

Hlavní zjištění

Respondenti považují za nejvhodnější princip státního penzijního systému model, v němž vedle existence průběžného státního pilíře stát motivuje lidi i k nepovinnému spoření v pilíři soukromém.

Mezi možnými variantami penzijní reformy, jejichž přijetí respondenti reálně očekávají, nepanuje jednoznačná shoda. Nejčastěji si dotázaní myslí, že budou schváleny buď nesnížené odvody do veřejného pilíře s dobrovolnými odvody z příjmů se státní podporou do soukromého pilíře, nebo snížené odvody do veřejného pilíře a povinné odvody do soukromého pilíře. Dotázaní se shodli na tom, že dnešní třicátníci by se měli na stáří zajistit jak pomocí penzijního připojištění a životního pojištění, tak i investicemi do nemovitostí a lidského kapitálu (vzdělání, kvalifikace apod.).

Eurozóna podle drtivé většiny respondentů přežije. Nejčastěji jsou očekávány posuny v členství v eurozóně: její rozšiřování a/nebo odchod nejslabších ekonomik.

Naprostá většina respondentů se domnívá, že v následujících třech letech česká vláda nestanoví datum přijetí eura. Současně si řada respondentů myslí, že reformy bude vláda prezentovat jako kroky ke splnění maastrichtských kritérií. Opt-out z přijetí eura, navrhovaný prezidentem Klausem, je podle mínění respondentů málo pravděpodobnou variantou.

Většina dotázaných je dále toho názoru, že by Česká republika měla euro přijmout, převážně však až kolem roku 2020 či později. Pouze menšina se domnívá, že by to mělo být co nejdříve. Respondenti zcela odmítající přijetí eura jsou ve výrazné menšině. Respondenti ve svém průměru očekávají, že dojde k růstu české ekonomiky ve výši 2,2 %. Největšími optimisty byli respondenti z řad Czech CFA Society a OVB Allfinanz, kteří v průměru odhadují růst HDP o 2,4 %; nejpesimističtější byli naopak poslanci a senátoři, kteří tipují pouze 2% růst.

Jedno euro bude mít na konci roku 2011 podle průměru odpovědí hodnotu 24,20 koruny. Pokud jde o kurz eura vůči dolaru, největší počet dotázaných si myslí, že euro vůči dolaru zůstane na konci roku na stejné úrovni, nebo poněkud oslabí.

Kontakt: Petr Kutílek