Jací jsme Češi?
Rok realizace: 2012
Cílem průzkumu bylo zmapovat názory vybraných skupin obyvatel České republiky na otázky týkající se národní identity a jejich vztahu k mateřské zemi a jejím předním osobnostem. Do průzkumu se zapojili studenti středních a vysokých škol spolu se čtenáři Lidových novin, respektive serveru Lidovky.
Hlavní zjištění
O občanství
- Občanství ČR uvedlo jako jednu ze tří možností 39,1 % studentů a 39,7 % čtenářů Lidovek, z toho jako první volbu zvolilo občanství České republiky 24,2 % studentů a 36,6 % čtenářů Lidovek. Pro obě skupiny jsou nejvíce atraktivní občanství Švýcarska, Velké Británie, USA, Kanady, Francie, Německa, Austrálie a Švédska. V regionálním srovnání je výrazná obliba skandinávských zemí. O občanství Slovenska projevilo zájem pouze 4,1 % studentů a 5,7 % čtenářů Lidovek.
- Respondenti, kteří si na prvním místě vybrali jiné občanství než ČR, nejčastěji uváděli, že v dané zemi je lepší politická situace (studenti 45,4 %, Lidovky 43,9 %). Vnímání politické situace se dále ukázalo i jako důležitý faktor v utváření vztahu k ČR.
- Pro studenty (75,6 %) i čtenáře Lidovek (61,6 %) je většinovým důvodem pro to, aby zůstali občany ČR, skutečnost, že zde mají rodinu.
- Slovo „vlastenec“ u respondentů nejčastěji evokuje hrdost (25,7 % u studentů a 26,7% u čtenářů Lidovek), dále následují vztah k vlasti, zemi a národu. U čtenářů Lidovek je výraznější spojovat tento termín s přežitkem (8,4 %) či národním obrozením (6,1 %), u studentů jsou tyto asociace podstatně méně častější (1,8 %, resp. 3,4 %).
- V případě obou souborů nejvíce respondentů odpovědělo, že nejsou ani hrdí, ani se nestydí za ČR (studenti 40 %, Lidovky 34 %). Další nejčastější odpovědí bylo mírné přiklonění se k hrdosti (studenti 32 %, čtenáři Lidovek 30,7 %). Zatímco pouze 3,4 % studentů se velmi stydí, čtenářů Lidovek se stydí 7,6 %.
Obavy z korupce
- Největším zdrojem obav z budoucího vývoje je v očích obou skupin respondentů nárůst korupce ve společnosti (okolo 90 %). Studenti se však v daleko větší míře obávají nezaměstnanosti (84 %), zatímco u čtenářů Lidovek (63 %) je to až čtvrtý nejvýznamnější faktor. Ekonomickou krizi shodně uvádějí oba soubory na třetím místě, kriminalita je pro čtenáře Lidovek větší téma než pro studenty.
Vlastenectví – to je sport?
- Vzhledem k poměrně častým asociacím vlastenectví a sportu byly do dotazníku vřazeny i otázky o sledování sportovních přenosů. Mladí lidé je sledují poměrně často, přes 60 % odpovídá kladně, snaží se je sledovat, mezi čtenáři Lidovek odpověděla kladně téměř polovina. Negativně odpověděla pětina studentů a 27 % čtenářů Lidovek.
Osobnosti ČR
- Respondenti oceňují u osobností úspěch, výjimečnost a propagaci republiky v zahraničí, nikoliv sám fakt, že jde o Čechy, a už vůbec ne to, že mají peníze.
Čtvrtina studentů a pětina čtenářů Lidovek přitom říká, že mezi svými krajany nevidí osobnost, na kterou by byli hrdí.
- U obou skupin respondentů získali nejvíce hlasů sportovci. U studentů je to 86,8 % a u čtenářů Lidovek 85,3 %. U čtenářů Lidovek následují celkem těsně osobnosti z kultury (82 %, resp. 81,3 %), zatímco osobnosti z politiky jsou u obou skupin až na chvostu pomyslného žebříčku (70,2 % u čtenářů Lidovek, 57,0 % u studentů).
- S výraznou převahou je oběma skupinami respondentů uváděn mezi osobnostmi politiky Václav Havel. I další pozice obsadili čeští prezidenti či současní kandidáti na tuto funkci. Vysokému respektu se těší Václav Klaus, T. G. Masaryk i Karel Schwarzenberg. Miroslava Němcová je první uváděnou ženou.
- Mezi sportovními osobnostmi s velkým náskokem v obou anketách vede Jaromír Jágr (studenti 25,3 %, čtenáři Lidovek 39,2 %). V oblasti kultury studenti na prvním místě uvádějí Karla Gotta, kterého čtenáři Lidovek odsunuli až na třetí místo za Miloše Formana a Zdeňka Svěráka. Mezi vědci se shodně u obou skupin respondentů umístili na prvním místě Otto Wichterle, za ním Antonín Holý a dále Jaroslav Heyrovský.
- Mezi historickými osobnostmi jasně dominují Karel IV. a T. G. Masaryk. První dva jmenované v obou anketách shodně následují J. A. Komenský a Jan Hus.
Naše země v Evropě a ve světě
- Studenti většinově souhlasí s tím, že by ČR měla dělat samostatnou politiku a nepodřizovat se USA (70 %) ani EU (56 %). Čtenáři Lidovek s těmito výroky souhlasí méně (nepodřizovat se USA 57 % a EU 50 %). S výrokem, že velké země neberou Čechy vážně, souhlasí 54 % studentů a 59 % čtenářů Lidovek.
- Většina respondentů z obou skupin je toho názoru, že máme být členy Evropské unie (studenti 58 %; Lidovky 72 %), a to i přesto, že EU podle nich nepřistupuje ke všem zemím stejně (studenti 72 % ; Lidovky 77 %). Pohled studentů a čtenářů Lidovek se však liší u posouzení přílišného vlivu Německa a Ruska na ČR. Studenti se více bojí německého vlivu, zatímco čtenáři Lidovek ruského.
Kontakt: Gabriela Bechynská