CFA Society Forecasting Dinner 2014 Survey

Rok realizace: 2014

Průzkum byl proveden u příležitosti 12. výročního setkání CFA Society Forecasting Dinner 2014, které pravidelně pořádá CFA Society Czech Republic sdružující certifikované finanční odborníky. Předmětem výročního setkání předních domácích a zahraničních ekonomů pod záštitou Miroslava Singera, guvernéra České národní banky, je prognóza ekonomického vývoje ČR pro letošní rok.
On-line průzkum pro CFA Society Czech Republic provedla ve dnech 9. až 24. ledna 2014 PR agentura Donath Business & Media ve spolupráci s poradenskou společností Herzmann. Jeho cílem bylo zmapovat názory ekonomických a finančních odborníků na aktuální témata české ekonomiky a očekávání spojená se vznikající koaliční vládou.

Pozvánku k účasti v průzkumu obdrželi:

• členové CFA Society Czech Republic a kandidáti Programu CFA;
• významné osobnosti českého podnikového a finančního sektoru (VIP);
• čtenáři elektronického bulletinu The Fleet Sheet's Final Word;
• čtenáři serveru Ekonom.cz.
  

Otázky se týkaly:

• hospodářské politiky vznikající vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL;
• ekonomického vývoje v ČR;
• bankovní unie a přijetí eura.

Průzkumu se zúčastnilo celkem 2 044 respondentů. Pozvání k průzkumu obdrželo 8 031 adresátů, z nichž odpovědělo 1 624, tedy 20,2 % oslovených. Do průzkumu se dále spontánně zapojilo 420 čtenářů zpravodajského portálu ekonom.cz.

Hlavní zjištění

Odborníci by vládě důvěru dali. Jak dlouho vydrží, je však ve hvězdách 

Většina respondentů (60,5 %) by důvěru koaliční vládě ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL dala. Tento postoj se neliší napříč dotazovanými skupinami. Současně srovnatelné množství (59,4 %) účastníků průzkumu se domnívá, že vláda nevydrží celé volební období. 

2014 – rok naděje pro české hospodářství

V letošním roce by měla česká ekonomika růst. Myslí si to 81,1 % zástupců odborné veřejnosti, kteří se průzkumu zúčastnili. Ve zvyšování HDP nejvíce věří respondenti z finančního sektoru (90,8 %), necelá polovina z nich (42 %) se domnívá, že HDP vzroste o více než 1 %. Tři čtvrtiny respondentů (73,5 %) si myslí, že letošní inflace se bude pohybovat v pásmu 1 až 3 %.  

Vláda zvýší výdaje i daně, hospodářství to uškodí

Zvýšení výdajů očekává od nové koaliční vlády 79,1 % respondentů.. Celkem 46,5 % si myslí, že 3% schodek státního rozpočtu bude dodržen. Cenou za to však bude zvýšení daní. Dalších 32,6 % předpokládá financování výdajů růstem státního dluhu. 
Vláda podle respondentů v příštím roce zvýší progresi u daně z příjmu fyzických osob (69,7 %). Zavedení sektorové daně očekává (60,6 %) účastníků průzkumu. Rozporná očekávání panují u daně z příjmu právnických osob. Podle názoru 47,9 % respondentů ji vláda zvýší. Převládají přitom názory, že půjde o zvýšení do 2 %. Žádnou změnu daně z příjmu právnických osob neočekává 44,1 % odpovídajících. Většinové očekávání je, že koaliční vláda sníží DPH u některých vybraných produktů (65,9 %).

Většina respondentů (57,4 %) se domnívá, že jimi očekávané kroky koaliční vlády v oblasti daní hospodářství uškodí. Nejčastěji se tento názor vyskytuje u lidí z finančního sektoru (67,9 %).

Vláda fungující protikorupční opatření neprosadí, ale silnice by stavět a opravovat měla

Většina (70 %) účastníků průzkumu neočekává, že by vláda prosadila fungující protikorupční opatření. Ještě pesimističtější jsou respondenti v názoru na tvrzení představitelů koaličních stran, že jednotlivá ministerstva nebudou sloužit partikulárním zájmům stran či hnutí, které je ovládnou. Více než osm z deseti zástupců odborné veřejnosti (83,6 %) si myslí, že se tomu vládě nepodaří zabránit.

Výrazná většina respondentů (80 %) souhlasí se záměrem vlády navýšit investice do rozvoje a údržby dopravní infrastruktury až na úroveň 2 % HDP. Většina (68,8 %) také souhlasí se záměrem vlády dosáhnout potravinové soběstačnosti v základních komoditách, které lze u nás produkovat.

Bankovní unii nechceme, euro až později

Mezi účastníky průzkumu převládá negativní postoj vůči bankovní unii (52,1 %) s velmi silným kategorickým odmítnutím ve 27,3 % odpovědí. Odmítavý postoj vyjadřují častěji respondenti z finančního a ostatního soukromého sektoru.

Většina respondentů (66,1 %) si myslí, že by ČR měla přijmout euro. Ale 45,1 % odpovídajících by tento krok odložilo až poté, co se vyjasní směřování eurozóny. Podpora tohoto názoru je častější u respondentů ze školství a státních či veřejných institucí. 

S přibývajícím věkem se také respondenti více přiklánějí k přijetí eura a dobrovolnému přistoupení k bankovní unii. Narůstá rovněž jejich souhlas se snahou ČR po dosažení potravinové soběstačnosti. Souhlas s intervencí ČNB proti koruně klesá. 

Kontakt: Tomáš Jelínek